Martin Vrubel, vedoucí odboru měřictví a geologie


Ve službách efektivní a bezpečné těžby

Respektovaný odborník v oblasti důlního měřictví s více než třicetiletou praxí  v SD, převážně na DNT, kde od počátku 90. let úspěšně implementoval digitální technologie pro tvorbu map a řešení rozmanitých úloh v oboru měřictví a geologie. Později byl u zrodu konceptu systému pro určování polohy kolesa rýpadel pomocí technologie GNSS (GPS). Zaváděním nejmodernějších měřických technologií do praxe výrazně přispěl k vyšší bezpečnosti a efektivnosti těžby. Svůj hluboký zájem o obor a jeho rozvoj dokazuje mimo jiné i jako předseda Společnosti důlních měřičů ČR či nositel významných funkcí v ISM - Mezinárodní společnosti pro důlní měřictví. Za mimořádné odborné schopnosti a vysokou profesionalitu získal nejvyšší resortní vyznamenání – medaili G. Agricoly.

Dala by se velmi zjednodušeně popsat úloha důlních měřičů a geologů při moderní povrchové těžbě uhlí?

Aby bylo možné hornickou činnost projektovat, připravit a realizovat, je nutné zajistit kvalitní a přesné měřické podklady – důlní mapy. To je jeden z hlavních úkolů měřičů. U nás i ve světě se využívá pro velkoplošné mapování metoda letecké stereofotogrammetrie – nyní plně digitální. Snímkování se realizují 10 až 12x ročně. Ze snímků se vyhodnocuje vše potřebné pro krátkodobé a dlouhodobé projektování lomů i pro každodenní řízení. V souhrnu obou našich lomů jde o plochu kolem 100 km2. Mapy musí být stále aktuální.

Důležitou úlohou je i vytyčování a k činnosti měřičů patří i různé výpočty, hlavně objemů odtěžených hmot.

Neméně důležitá je práce geologů - systematické mapování a dokumentace pro tvorbu technologických profilů, podle kterých pak skrývková i uhelná rýpadla těží.

Mohl byste zrekapitulovat vaše dosavadní působení v DNT, respektive Severočeských dolech?

Na tehdejší DNT jsem nastoupil v srpnu 1983, do přípravy výroby. Když pak vznikla nová funkce geotechnika, přešel jsem do OMG a začal téměř od nuly budovat základy tohoto oboru v podmínkách DNT. Znamenalo to mj. vytvořit neexistující geotechnickou dokumentaci, převzít měřický monitoring a měřit pohyby všech výsypek nebo kontrolovat stabilitu pilotové stěny pod tratí ČD. Doplnil jsem si geotechnické a hydrogeologické vzdělání v postgraduálním studiu. Technická práce byla velmi tvůrčí, a to mě těšilo. Od roku 1989 pracuji jako vedoucí odboru měřictví a geologie Chci zdůraznit, že jsem vždy spolupracoval nebo dosud spolupracuji s řadou skvělých kolegů – odborníků. Ti zkušenější mi zpočátku velmi pomohli. Náš odbor byl jedním z nejmladších. Ti tehdy mladí kluci se nebáli dál vzdělávat a dnes jsou uznávanými odborníky. Umíte si přestavit, s jakým entuziasmem jsme v devadesátých letech začali zavádět nové postupy a technologie podporované počítači? A za několik let jsme dohnali propastný rozdíl mezi vybavením a technickou úrovni práce u nás a například ve vyspělém Německu.

V geologii jsme se dívali hodně dopředu. Na začátku devadesátých let jsme v předstihu řešili přechod vrtného průzkumu do východní části DP Tušimice. A dnes se tady už převážně koncentruje těžba.

V geotechnice zase zcela zásadní byla, je a až do ukončení těžby na DNT bude těžba v blízkosti severních konečných svahů. Stanovili jsme zásady pro řádné odtěžení veškerého uhlí dle POPD.

V roce 2008 vznikl útvar výrobního ředitele pro celé SD. Součásti našeho OMG se tak stala i oddělení měřictví a geologie DB. Fungovala vždy dobře a od bílinských kolegů jsem získal spoustu informací ke konkrétním (a to velmi komplikovaným) podmínkám na DB a leccos se přiučil. Příprava a řízení těžby zde skutečně představují velkou výzvu.

Jaké byly zásadní mezníky důlního měřictví v SD a jaký bude podle vás budoucí trend tohoto oboru?

Těch mezníků bylo za třicet let několik. První se týká letecké fotogrammetrie, která se stala pro velkoplošné zaměřování lomů zcela dominantní. Další rázný krok učinilo měřictví nasazením technologie GNSS (dříve GPS) do praxe. Její kouzlo tkví v tom, že není třeba pracně budovat důlní bodové pole k zaměření konkrétní situace, všechno je rychlejší a efektivnější. Za třetí mezník bych označil nástup počítačů. Nejen že urychlily výpočty, ale hlavně pomohly vytvořit digitální model ložiska a povrchu lomu a kreslit digitální mapy. Geologům na DB se podařilo zlepšit průzkum pevných poloh ve skrývce a zpřesnit informace o úložních poměrech uhelné sloje. Teď tam ověřujeme provoz nového přístroje -  polního rentgenofluorescenčního analyzátoru (RFA), který revolučním způsobem, bez odběru vzorku přímo na místě zjišťuje v reálném čase chemické složení hornin. Průmyslové nasazení RFA přímo na velkostroji by mělo snížit náklady na opravy korečků, poškozených stykem s pevnými polohami pískovců. Posledním mezníkem byla realizace konceptu zjišťování polohy kolesa rýpadel v reálném čase pomocí systému měřických přístrojů (GNSS) instalovaných na rýpadlech. Je to důležité pro efektivnější a bezpečnější těžbu. Nové technologie se samozřejmě projevily i v úsporách pracovních sil.

A budoucí trendy? Určitě využití laserových skenerů. Při monitorování svahů by pomohl systém pozemní interferometrie. Doufám i v další rozvoj aplikace návazných programů systému pro sledování polohy kolesa rýpadel.



Martin Vrubel, vedoucí odboru měřictví a geologieMartin Vrubel, vedoucí odboru měřictví a geologie


Severočeské doly a.s.

Boženy Němcové 5359
430 01 Chomutov
Poštovní přihrádka č. 74 IČ: 49901982
Telefon: +420 417 804 111 DIČ: CZ699005746
Fax: +420 474 652 264 E-mail: sdas@sdas.cz
Zaměstnanecký portál: SD Portál
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem odd. B, vložka 495.